Severní Čechy

Přišel čas kdy se k nám přidala Helča, takže se vyloupl nápad na kratší výlet aby jsme si všichni sedli a Helča zjistila jak takový výlet vlastně vypadá a co má očekávat. Takže prodloužený víkend. Ve čtvrtek večer strojíme GS a už tam to bylo zábavné, kdy jsem Helče dal do ruky jeden z tehdy ještě pouze dvou kufrů,které mi do té doby stačily na všechny cesty, a oznámil jí že se musí vejít pouze do něj,včetně karimatky, spacáku a oblečení. Po chvíli usměvů zjistila že si nedělám srandu a vrhla se do toho s trochu vyděšeným výrazem. Ale povedlo se,do druhého kufru přišly moje věci včetně stanu a vaření. A v pátek ráno, HURÁ na cestu. 

Nepatříme mezi lidi co by měli cesty naplánované do detailu,od svačiny k čůrací pauze a od křižovatky ke křižovatce. Raději bereme co nám cesta nabídne a máme jen pár záchytných bodů které chceme navštívit a prostě jedem. Proto jsme raději připraveni na vše možné a občas i nemožné, jak to někdy pak z vyprávění vypadá. Takže směr byl jasný, Severní Čechy. Mezi místa která jsme chtěli navštívit byla průrva Ploučnice, pekelné doly, skalní město a zbytek byl pouze věcí náhody. 

Cestou potkáváme Arthurův hrad a Pekařovu bránu, což jsou krásná místa která můžeme vřele doporučit k návštěvě. Míjíme hrad Kost a zámek Sychrov které si prohlížíme jen z dálky. První noc trávíme přímo u průrvy Ploučnice a druhou v campu nedaleko Turnova a obě pod stanem, jak to máme nejraději. 

Během tohoto víkendu jsme navštívili spoustu krásných míst a ujistili se že nás tento způsob trávení volného času baví oba, hlavně že spolu na cestách vydržíme, což bývá nejtěžší. GS absolvoval cestu bez jediného problému, ostatně jako vždy a na tachometru mu přibylo příjemných 860km.